7 důvodů, proč udržitelnost dává finanční smysl

Okolo udržitelnosti a ekologičtější domácnosti panuje mnoho předsudků. Jedním z nich je, že celé počínání je šíleně nákladné. Podle mě není nic vzdálenějšího pravdě. V tomto článku jsem si připravil 7 jednoduchých příkladů, jak lze šetřit tisíce až desetitisíce korun ročně na jednoduchých změnách a přitom se chovat šetrněji k přírodě.

1. Mýdlo nahradí až 3 sprchové gely

Designed by Freepik

Je zvláštní, jak moc se my lidé necháme ovlivnit marketingem – a to dokonce i za předpokladu, že produkt nenabízí výrazně lepší benefity, je dražší a ještě navíc škodí životnímu prostředí. Jedním z takových příkladů jsou sprchové gely, které nás stojí okolo 1500 Kč ročně/osobu. Započítejme navíc šampon, pěnu na holení a fakt, že jde o čtyřčlennou rodinu a hned se s útratou dostaneme někam k 10 tisícům ročně.

Jedno mýdlo dovede nahradit všechny výše zmíněné produkty, a to v poměru 1:3. Nejen, že při použití mýdla je cena základní hygieny třetinová, pokud však vybereme správně, nezatěžujeme ani tolik životní prostředí. Já si velmi rychle zvykl na Friendly soap s levandulí a tea tree se 100% podílem přírodních surovin, které má navíc kompostovatelný obal. Příjemným bonusem je, že si jej mohu vzít do letadla a nepotřebuji žádné průhledné cestovní lahvičky.

Nějak nevidím důvod, proč platit za přidanou vodu v gelu 3x větší hodnotu a navíc za sebou nechávat plastové obaly. Nevýhodou je, že pokud jde o hygienu, ne každému vyhovuje tuhý šampon, máme rozdílnou pokožku hlavy a je třeba zkoušet a hledat. Zajímavou variantou jsou i ručně vyráběná mýdla z Čarovného mlýna. Jsou dražší, ale rozhodně kvalitní.

2. Voda v PET lahvi je 1000x dražší, než z kohoutku

Designed by Freepik

Balenou vodu si už nějaký čas kupujeme jen v případě nejvyšší nouze. Vtipné je, že i v dnešní době se často vedou spory o tom, která voda je vlastně kvalitnější. Když to vezmu selským rozumem, tak za mě je to jasné.

  • Jak dlouho trvá, než se voda dostane od zdroje ke konzumentovi? U vodovodu je to v řádu dní, u PET lahví často v řádu měsíců.
  • V jakém se voda nachází prostředí? U vodovodu je v nezámrzné hloubce minimálně 80 cm pod zemí, v prostředí se stálou teplotou, bez slunce. U PET lahví probíhá skladování v různých teplotách a často ani není zamezeno kontaktu se sluncem.
  • Voda v PET lahvi je násobně dražší. Obal stojí více než obsah. Pokud bychom dodržovali pitný režim a pili pouze vodu z PET lahví, stojí nás to ročně okolo 7000 Kč.
  • Výroba 1 PET lahve o objemu 0,5 litru spotřebuje 10 litrů vody a stojí tolik energie jako 45 minut žehlení. Výrobek je v drtivé většině případů na jedno použití.
  • Více pro a proti je velmi hezky popsáno zde: http://voda.skrabalek.cz.

Vodu si už pár let nosíme ve vlastních nádobách. Časem bychom rádi zainvestovali do kvalitnějších, nerezových.

3. Lidé přeplácí za produkty, které si mohou udělat doma

Designed by Freepik

Doba pokročila a jídelníček se zploštil. Na ulici vidím hromady pizzerií, sushi restaurací, hamburgerů, hranolek, kebabů a podobného jídla v obalech s sebou. Nic proti, i já si občas zajdu na kvalitní hamburger. Často mi však trhá srdce, jak lidé utratí 60 Kč za 2 trojúhelníčky pizzy. Celkově mi přijde, že právě jídlo je jeden z důvodů, proč se naše doba posunula k paradoxu, kdy nestíháme vařit, stále máme málo peněz i času a přitom se většinou stravujeme v restauracích.

Strava by mohla být pestřejší, ale čert to vem. Co mi vadí daleko více, že za 60 Kč si udělám místo 2 trojúhelníčků celý plech domácí pizzy. Když si chci koupit tortilové placky a zjišťuji, že za 6 kusů dám skoro 80kč, tak mě jímá hrůza. Udělat si vlastní placky z mouky, vody a oleje nestojí prakticky nic a rozdíl v chuti/čerstvosti je diametrálně odlišný.

Bohužel jsme se posunuli do stádia, kdy většina lidí vidí jako jedinou alternativu koupi, jakkoliv je uvařit jídlo banální. Jen málokdo z nás umí skutečně hospodařit v kuchyni a přitom je to schopnost, která je k nezaplacení. Šetří peníze, dělá náš život i jídelníček pestřejším a umožňuje nám žít zdravěji a vyhnout se odpadu.

4. Šetřit za energie jde i rozumněji

Designed by Freepik

Když dojde na otázku šetření, spousta lidí jde za hranice vlastního komfortu. Méně svítí, méně topí, spotřebovávají méně vody. Bohužel, změnit hladinu komfortu jde mnohem lépe nahoru. Když měníme komfort směrem dolů a omezujeme se, jde změna zvyku mnohem hůř.

Změna komfortu dělá z jakéhokoliv šetření dlouhodobě neudržitelnou záležitost. Přitom existují produkty, které stačí jednou nainstalovat a dál na ně nemyslet. Většina z těchto produktů má návratnost investice do půl roku a uživatel pocitově mnohdy nepozná rozdíl.

  • Perlátory vody – regulací průtoku a provzdušňováním vody šetří 30 – 85% nákladů za vodu a ohřev. Běžná rodina na 1 perlátoru ušetří 1600 Kč ročně a pořizovací cena je do 200 Kč se životností i 20 let. Rozdíl v komfortu je zanedbatelný.
  • Úsporné sprchová hlavice – regulací průtoku lze ušetřit běžné rodině 5000 Kč ročně na vodě i v nákladech za její ohřev. My osobně jsme po instalaci hlavice prakticky nepoznali ve sprchování rozdíl. Trochu jsme se báli hlavic se středním proudem, tak jsme sáhli po Aquaflux Relax a jsme spokojení. Instalace zabrala asi tak 2 minuty, většinu času přendání kroužkového těsnění.
  • WC stop – je závaží, které se nainstaluje do nádržky a reguluje tak množství vody na 1 spláchnutí. Je to jednoduché řešení pro neúsporná WC,  která nemají 2 režimy splachování.

Pozor akorát na jednu věc. Spousta lidí po zavedení úsporných opatření spotřebovává ještě více, protože “si to teď mohou dovolit”. Je to podobné, jako s penězi a i nadále je úsporné chování hodně o práci s hlavou.

5. Více věcí ≠ bohatší život

Designed by Freepik

Naši dědové a babičky často měřili bohatství majetkem. Čím více někdo vlastnil, tím byl bohatší. U mé rodiny to skutečně znamenalo obrovský dům až po okraj zaplněný nejrůznějším harampádím – nic se nesmělo vyhodit a všechno se mohlo jednou hodit.

Existuje pojem, který se nazývá hédonická adaptace. Tento pojem souvisí s psychologickým procesem emocionálního vyrovnávání jak u pozitivních, tak u negativních pocitů. Jinými slovy, když si koupím nové boty, mám z nich 14 dní radost, ale moje úroveň radosti se postupně vrací k normálu. Kdybych si koupil 5 párů bot najednou, stejně se tím nic nezmění, za 14 dní jsem tam, kde jsem byl. Zatímco u mužů se hédonická adaptace projevuje spíše ve stanovování cílů, u žen se projevuje v nákupu věcí. Kabelek, bot, kosmetiky. Vlastněním více věcí však nejsme od určité úrovně šťastnější. V Japonsku se v letech 1958 až 1987 příjmy obyvatel zpětinásobily, ale úroveň štěstí zůstala na stejné úrovni. Jedinou výjimkou jsou zážitky a vztahy s lidmi, které přináší pocit štěstí dlouhodobě.

Hromadění věcí nedává smysl z hlediska ekonomického ani ekologického. Nakupování kvůli pocitu radosti je jako droga. Z tohoto důvodu ekologicky šetrní lidé inklinují spíše k minimalismu.

6. Kupujeme produkty na jedno použití

Designed by Freepik

Papírové kapesníky, kelímky od kávy, utěrky, brčka, igelitové tašky, tampóny, vložky, plenky. Jen malý výčet z věcí, na kterých může každý z nás zapracovat. Já například nikdy nepochopil důvod, proč bych si měl v obchodě kupovat igelitovou tašku a ještě prodejci dělat cestou domů reklamu. Koupit si plátěnou tašku a nosit ji v batohu či kabelce je pro každého člověka minimální zátěž. Stejně tak se dají koupit i vyrobit nejrůznější znovupoužitelné sáčky ze síťovin místo igelitových pytlíků na ovoce. Ano, je to investice, která se nevrátí. Na mnoha místech se na vás budou divně dívat, ale jestli se má znovupoužitelnost jednou stát standardem, musí existovat komunita lidí, kteří si budou stát pevně za svým názorem.

Pokud jde o zbytek věcí, pak je to hodně o našem osobním komfortu a pocitu. Mladý člověk těžko na párty vytáhne látkový kapesník po dědovi, žena, která nesnese menstruační kalíšek, bude hůř hledat jinou bezodpadovou alternativu.

Každá věc, která jde po jednom použití do koše, není o nic lepší než kterýkoliv obal. Je silně neefektivní ji používat a je drahé ji neustále kupovat. Říká se, že tisíc much umoří vola a každá maličkost a zvyk má z dlouhodobého pohledu obrovský finanční i ekologický význam.

7. Každý produkt má svou ekologickou variantu

 

Designed by Freepik

Když se řekne mytí nádobí, vybaví se nám Jar. Když jde o praní, tak Persil. Když deodorant, tak Old Spice. Tyto věci jsou top of the mind, hodně lidem se vybaví na první dobrou. A protože jde o silné značky, velkou část ceny produktu tvoří marketing. Existuje však řada značek, které si své místo mezi masami teprve hledají. Jsou často levnější, prodávají se ve větších, výhodnějších baleních a přitom ani zdaleka tolik nezatěžují životní prostředí. Řada z těchto produktů přitom splní svůj účel na 80 -100% při srovnání účinnosti s nejvíce proslulými značkami.

I naše domácnost pochopitelně obsahuje kostlivce ve skříni, ale snažíme se komerční produkty postupně nahrazovat těmi více ekologickými. Z drtivé většiny nakupujeme na econea.cz. To, co na webu nabízejí, majitelé sami používají a jsou přesvědčeni o ekologických i finančních benefitech. Příjemným bonusem je, že nás nebavilo nakupovat čistící prostředky po drogeriích. Jsme mnohem raději, když nám nákup někdo doveze až domů. Econea pro tyto účely používá již použité kartonové krabice.

Nuže, to bylo v kostce 7 tipů. Přidali byste nějaký tip číslo 8?
Napište nám o vaší zkušenosti.

Napsat komentář